White House Down

Během necelých tří měsíců nám byly předloženy dva téměř totožné filmy Olympus has Fallen (dále jen OHF) a White House Down (dále jen WHD), dneska se chci zaměřit na ten druhý zmíněný. Přesto mě napadlo, že bych pro začátek udělal takový menší srovnávací pokus, abychom si vlastně hned na začátku vysvětlili, v čem se liší. V obou snímcích je napaden Bílý dům, v obou snímcích ho obsadí teroristé, co se týče OHF tak ten zobrazuje dobytí sídla Prezidenta USA poněkud drastičtější a nám se tak zdá, že to opravdu není jenom tak. White House Down, tento problém zdaleka neřeší a předkládá nám tezi, že k obsazení „nejbezpečnějšího domu světa“ (cituji z filmu) vám stačí pár ostrých chlapíků, šáhlého hackera a k tomu všemu musíte získat někoho z ochranky samotného Prezidenta, nejlépe ředitele. Oba dva filmy využívají protagonistu, který je odepsán, jak tajnou službou, policí tak i rodinou. V každém z „děl“ je Bílý dům rozstřílen či vypálen na maděru.

To by asi pro představu stačilo a teď zpátky k WHD, sám bych ho asi neoznačil za akční film, možná až v druhé polovině, protože ta první je příšerně a zbytečně zdlouhavá. Snaží se vytvořit jakousi citovou vazbu mezi divákem a hlavním hrdinou pomocí velice podbízivých emočních scén, které přímo vyskakují z plátna (nebo monitoru), všechny tyto snahy jsou tak notoricky známé, že stejně čekáme, kdy „to konečně začne“. Smůla opravdu je, že na pořádnou akční scénu si počkáme pekelně dlouho. Tatum jen tak pobíhá po Bílém domu a hledá svoji dceru a přitom jen „aby se neřeklo“ zachraňuje Prezidenta. Co se však upřít nedá je herecká souhra těchto dvou pánů. Foxx s vážnou tváří a přátelským chování předvádí jednoho z nejlepších prezidentů akční filmové historie. Bohužel jeho seriozní pohled shazují zbytečné pokusy scénáristy o teatrální složku. Vůbec nechápu proč, sice se zasmějete, ale pak si uvědomujete, „co to tu sakra dělá?“.

Neohrožený hrdina, jako záruka úspěchu, to už neplatí. Chceme hrdinu s lidskou stránkou, se strachem takovým, jaký máme my. To se autor snaží nahradit záchranou dcery, ale spíše nám připadá, že mladá dívka se o sebe postará lépe, než Tatum a Foxx dohromady. Příjde mi, že film byl složen z několika stěžejních scén, které měli být fakt „cool“ a zbytek měl být vatou. Jenže z „cool“ scén se staly průměrné záběry a z vaty drobenka.

Mezi tím v Pentagonu mění závratnou rychlostí prezidenty, protože si nikdo není jistý, jestli to Jamie přežije. Film se snaží být letním „trhákem“. Přijde mi, že se snaží napodobovat známou sérii Good day to die hard, jinak si to neumím vysvětlit. Pokud to však má být žánrově akční film, tak akce chybí. Chybí i potřebné navození atmosféry strachu a sklíčenosti postav. Divák by se měl o svého protagonistu strachovat každou milivteřinu, vlastním zrak zabraňovat kulkám, aby ho trefily. To tady bohužel nevyšlo. Samozřejmě, že si můžeme několikrát prohlédnout Washington D. C. z ptačí perspektivy a obdivovat tak „strachující se“ davy před Bílým domem, ale to je na dvouhodinový film, poněkud málo, co myslíte?

Pokud bychom se snažili najít v tomto filmu nějaký hlubší smysl, něco jako mé oblíbené „druhou cestu“ tak vás asi zklamu, hledal jsem dlouho, ale nic jsem nenašel. Foxx se neustále mračí a Tatum se strachuje o svoji dceru. Zas, ale úplná ztráta času to není, dozvíme se, že JFK opravdu měl něco s Merilyn, zjistíme kolik pokojů a krbů má Bílý dům. Film se snaží zalíbit celkovému spektru publika, až se všem postupně ztratí a vyšumí tak jaksi do neznáma. Otázka čím to je pro mě celkem bezpředmětnou, námět terorismu a Prezidenta USA jsme tu měli už bilionkrát, pokud od toho mainstreamová produkce však neupustí, budou tyto filmy čím dál více prodělečné, ať je budou lákat sebevětší hvězdy. Hereckého umu obou dvou hlavních aktérů je škoda Foxxe známe jako „Djanga“ bez „D“, ale Tatum (aspoň podle mě) má velký potenciál jak pro akční tak vážnější projekty (možno vidět v Public Enemies). Film má chybu v tom, že nemá sám určeno pro koho vlastně je, děj tak nějak balancuje nad hladinou, ale právě naopak většinou se potápí. Smutně musím konstatovat, že White House Down spadá do „béčkové“ ligy a ještě bude muset zabodovat, aby celkově nesestoupil. 

Moje vlastní hodnocení: 60%