Šílený narkomanský úlet (Spring Breakers) jsem
odložil na dýl a podívám se na čerstvý hit. V posledních několika letech se
jakoby roztrhl pytel s všude pobíhajícími zombie. Ať už to byly filmy jako Zombieland, které spíše sázely
na komediální složky a nijak se nezabývaly ne méně důležitou narací. Tak tu
byly i seriálové hity a nejznámějším je samozřejmě Walking death, ale v každém
počinu, kdy se zombie objevily, byly brány jako holý fakt, nikdo se neptal proč
a jak nebo kdy. Prostě to tak bylo. Jestli jste World War Z viděli, možná
si říkáte v čem je tak jedinečný? V čem se liší od ostatních blockbusterů,
které nás letos ještě čekají. Vlastně není ani tak trochu zajímavým po stránce
děje, svět přepadne epidemie zombie a všichni "hroooozně" křičí a
utíkají. Nebyl by to Hollywood, aby se to hlavní nestalo na zacpané ulici plné
žlutých taxíků. A samozřejmě nesmí chybět "velký" hrdina, který ví
"jak na to". Postava Brada Pitta je typickým "spasitelem"
vyšetřovatel OSN, který byl v Kosovu, Iráku, Jugoslávii a kdo ví kde ještě, se
nakonec v akci krčí za ostatními a běží, seč mu nohy stačí. Po stránce
inspirativní či motivační je tenhle film propadákem, postavu berete, ale že
byste ji nějak "žrali" to asi ne. Není to chyba Brada, naopak ten s
vyšším věkem hraje líp a líp, bohužel ani on nedokáže, aby na něm stál celý
film.
Pokud máte strach, že by se je
jednalo o nervy drásající horor, není to tak. Film si spíše první třetinu
rozmýšlí, co bude dělat. Nakonec začíná cesta Pana Williho "Brada"
Foga kolem světa za pár dní stihneme prolítnout Jižní Koreou, Izraelem a
nakonec spadneme někde v Anglii. Jak tedy film působí. Širokoúhlé záběry
používá pro zvýraznění hrůzy a znázornění ničivého koloběhu invaze. Ztráty se
nepočítají na tisíce či miliony, ale na celá města. Naopak záběry uprostřed
běžícího davu spíše přibližují beznaději a zoufalost jednotlivce. Celkové
zpracování, jakoby varovalo před něčím epickým, před celosvětovou katastrofou,
kterou nikdo nebere vážně. Jedna z postav řekne zajímavou větu, cituji
"Příroda nám nechává malinkaté drobečky a my je pak skládáme".
Vypůjčil bych si tuto repliku pro lepší představu charakteristiky příběhu. Celý
film jsme svědky nepatrné a celkem nepovšimnuté skládačky, která na konci
přijde jako samozřejmost, nejsme to však my, kdo na to přišel, ale díky
brilantním schopnostem scénáristy a bezvadnému vedení Marca Fostera se dokonale
ztotožňujeme z tím, jak zachránit lidstvo. Konečná katarze sice naprosto chybí
a možná nám to může i chvíli vadit, ale myslím si, že je to záměr, tak jako
postavy na konci filmu teprve začínají svůj boj tak i my díky chybějícímu
vyvrcholení máme pochopit jejich utrpení, ale zároveň obrovské odhodlání, které
se v nich skýtá.
Řekl bych, že některé složky a
formy filmu neodpovídají ani zaběhnutým standardům, naopak ostatní zase
nečekaně překvapují. Samotné zombie už nejsou jenom bezduché vláčící se
postavy, ale naprosto vizuálně věrohodné bytosti a za to patří maskám obrovská
čest. Wolrd War Z působí (i na mě) jako celkem průměrný
Hollywoodský "trhák", tak bych ho ale neoznačil. Využívá všechny
klišé, to ano, ale vypouští zaběhnuté principy (postava se skoro nikam
neposunuje, nemá žádný deadline, ani vedlejší postavy na tom nejsou slavně -
buď se "přemění" nebo po chvíli zmizí, po celou dobu vlastně nevíme
jak tohle skoční a zůstáváme tak v napětí společně s postavou, ale o ni
samotnou se nebojíme, bojíme se o svět, o lidstvo jako takové) označil bych to
jako "drobečkovou naraci" nebo "neúplnou naraci". Všechno
tohle může působit jako chyba, jako vynechání zásadní aspektů, ignoraci. Možná,
že to tak je a tvůrci tomu opravdu moc "nedali", já bych spíše
navrhoval vidět World War Z jako typické americké klišé, které se
snaží vydat se na jinou cestu vypravování. Chování postavy a hlavně způsob
jejího zobrazování působí tak trochu evropsky, ale ne jako charaktery Bergmana
či Godarda, spíše vzniká jakýsi patvar, který nemusí zaujmout každého a ten,
kdo čeká zombie nakládačku, bude zklamaný.
Žádné komentáře:
Okomentovat